Východ slunce z Rocha do Navio, západ slunce u typických domků Santana a ostatní
Východ slunce z Rocha do Navio
Krom známých míst, které se nám podařily nafotit v minulé expedici, jsme si přáli navštívit i nová místa a přivést si nové fotky. A jedno z těch nových míst nese název Rocha do Navio. Jedná se o vysoko položenou vyhlídku, ke které dokonce vede jedna z mála lanovek na ostrově. ( Doporučuji zjistit, zda je funkční. Na internetu jsem dohledal starší záznamy o zastavení provozu. ) Jelikož jsme měli naplánovaný focení východu slunce, dopravili jsme se na vyhlídku autem. Malý kousek od vyhlídky je i parkoviště. Do navigace stačí zadat Miradouro Rocha do Navio.
Fotky z této vyhlídky patří k těm nejkrásnějším, které zobrazují Madeiru. Rostou zde krásné Hortenzie, které se dobře komponují do popředí. My zde byli v dubnu a Hortenzie bohužel nebyly ještě úplně rozkvetlé. Co mě ale více trápilo, byla oblačnost nad horizontem, stejná jako když jsme dronili na Ponta São Lourenço. Zbytek oblohy byl vymetený a tak mi bylo jasné, že toto ráno si luxusní fotku nepřivezu.
Bylo už po východu slunce, ale Madeira stále zůstávala ve stínu. Co mě ale zaujalo, byla obloha v místě, kde se slunce schovávalo za onou oblačností. Kontrast ztmavených mraků a zlatých paprsků z nich vystupující, si zasluhovalo fotku na památku.
Vycházející slunce schované za vrstvou oblačnosti nad horizontem.
Přesně v tuto chvíli jsme si přáli fotit hlavní pohled. Bohužel oblačnost nad horizontem se současně vycházejícím sluncem, postupně zvedala a tak oddalovala samotné osvětlení Madeiry. Ačkoliv to není, to co jsme si přál fotit, pohled to byl hezký. Zlatá obloha, tmavší oblačnost a pod ní osvětlený modrý oceán.
Nikon d 5600 a Nikkor 16-80
Toto nebylo vůbec těžké focení. Stačilo celou scénu přiblížit a dát krátký čas, aby na fotce vynikla ona atmosféra. Netrvalo dlouho a slunce nakonec hradbu oblačnosti překonalo a ukázalo se v celé své kráse.
Ten kontrast zlaté a šedočerné. Krásný moment.
Konečně jsme se dočkali a sluneční paprsky osvítili krajinu. Ale už to nebylo to prvotní světlo a navíc ta vymetená obloha, to celé dohromady nepůsobí zrovna přívětivě a tak nakonec i výsledná fotka, nevypadá možná až tak úchvatně, ale v albu si své místo zajisté zaslouží.
Východ slunce z Rocha do Navio
Jak jsem fotil hlavní motiv, tak jsem si všiml vodopádu v dáli. Díky světlu, které na něj dopadalo, vypadal jako kdyby byl snad ze zlata. Přiblížil jsem si ho na maximální ohnisko a snažil jsem se ho dobře zakomponovat do zajímavé krajiny. Zlatý vodopád mi ve sbírce chyběl a mám radost, že toto ráno se mi podařilo ho vyfotit.
Zlatý vodopád. Jak dokáže sluneční svit za zlaté hodinky celou scénu oživit.
Fotkou zlatého vodopádu jsme zakončili focení a přesunuli jsme se na snídani. S hlavní fotkou moc spokojený nejsem, a tak se mi snad ještě někdy poštěstí tuto vyhlídku navštívit.
Západ slunce u typických domku v Santana
Třetí den když jsme se vraceli z levady Caldeirão Verde, se blížil západ slunce a jelikož jsme projížděli městečkem Santana, nedalo nám a zastavili jsme se u typických domků. Zaparkovat můžete v parkovacím domě, který je hned přes silnici. Tento čas se ukázal jako ideální. Nebyly zde žádný lidi a tak jsme mohli fotit podle libosti. Samotné domky, které v dnešní době slouží jako prodejny různého zboží pro turisty, byly zavřené.
Západ slunce u typických domků v Santana.
Ačkoliv se na fotkách může zdát, že se jedná o místní skanzen, tak vás bohužel vyvedu z omylu. Domečku je v tomto místě myslím jen pět a kolem nich jsou moderní stavby. To neznamená, že se tu ale nedá najít zajímavá kompozice. Fotek z tohoto místa je na internetu spousta, ale samotný západ slunce tomuto místu dodává novou atmosféru a na fotkách se skvěle vyjímá.
Bohužel jsme se zastavili, když už slunce bylo nízko a tak na zbylých fotkách už to pěkné světlo chybí.
Tyto domky mě učarovali už první návštěvě a rozhodně se budu k ním rád navracet a těším se, zda se zadaří opět takto navečer, kdy je to tu bez lidí.
Jedna fotka za sto slov
Krajina Madeiry je dosti specifická a co vás rozhodně na první pohled zaujme, jsou terasová pole. Je úžasné, jak se lidé přizpůsobili místní krajině a svá obydlí včetně přilehlé půdy staví do prudkých svahů. Přál jsem si tento typický pohled z Madeiry vyfotit, ale nedařilo se mi najít nějakou zajímavou kompozici až do dne, kdy jsme hledali novou vyhlídku na focení. Napovím vám, že jsem fotil poblíž Boaventura a to přímo ze silnice.
Typická scenerie z Madeiry
Jak jsem byl zklamaný, že Saharský písek úřaduje a kolikrát nebylo pořádně přes den do dáli vidět, tak zde byl skutečným požehnáním. Díky němu získala fotka na prostorovosti. Přesně tato fotka skvěle vystihuje krajinu na Madeiře. Krásné menší vesničky či města s kostelíky s typickou architekturou. Hluboká údolí a vysoké zelené hory, po jejichž svazích se nachází různé terasy.
Machico za stmívání
Machico je větší město, ve kterém se nachází jediné letiště na Madeiře. Různé restaurace, pěkné náměstí a skvělá pláž na koupaní. Machico rozhodně má co nabídnout a jednoznačně stojí za návštěvu. Jedna ze zajímavostí, které stojí za vaší pozornost, je vyhlídka na město nesoucí delší název: Miradouro Francisco Alvares Nobrega.
Vyhlídka je výše položená a tak máte skvělý výhled z výšky na městečko včetně přilehlé pláže a na samotný oceán a to dokonce i nejvýchodnější části Madeiry a to Ponta São Lourenço. Jak jsem psal výše, je poblíž i letiště a tak z této vyhlídky můžete sledovat letadla, která jdou na přistání.
Vyhlídka je veliká a dominuje jí socha v podobě veliké otevřené knihy.
Vyhlídka Miradouro Francisco Álvares de Nóbrega
My jsme měli s Markem v plánu zde fotit stmívání a následnou modrou hodinku. Náš první pokus ale pro mě nedopadl úplně dobře. Dorazili jsme bohužel až na modrou hodinku a já nefotil na bracketing, což mělo za následek přeexponované lampy a celkové to nebylo, to co jsem si představovali. Marek sice bracketing nafotil a musím říci, že jeho fotka byla po technické stránce parádní, tak on pro změnu nenafotil panorama a tak i on měl důvod se navrátit. Pokud si totiž přejete nafotit celé městečko včetně pláže a oceánu, tak ani širokoúhlý objektiv vám stačit nebude.
Druhý pokus vyšel na náš poslední večer na Madeiře. Tento večer nikdo fotit z party nechtěl. Připravilo se pohoštění a dokonce jsme si vyrobili i zásoby domácí ponchy. Jaká výhoda, že tuto vyhlídku jsme měli cca 15 minut pěšky od ubytování. Vyrazili jsme tedy s Markem sami a tentokrát ve správný čas. Upevnil jsem na stativ tělo se širokáčem a už stačilo počkat až začne stmívání. Tentokrát jsem fotil panorama na šířku a pro jistotu radši nastavil i bracketing. Výsledná fotka se vyvedla a mám z ní velikou radost. Je složena z 12 fotek - 4 fotky po 3x bracketing. Ještě zmíním, to co vidíte v popředí, je obří Aloe Vera.
Machico za stmívání z Miradouro Francisco Álvares de Nóbrega
Jak můžete vidět, tak se jedná o nádherný výhled a pokud sem zavítáte takto na večer, tak rozhodně litovat nebudete.
Vodopád Véu da Noiva
My se zde stavili po cestě z jiného focení a tak se jedná pouze o dokumentační fotky. Věřím, že ale budete nejméně jednou projíždět okolo a tak doporučuji si udělat malou zastávku.
