Ribeira da Janela

Snad každý průvodce po Madeiře nabízí krásné fotky z tohoto úžasného místa.

Ribeira da Janela je nejdelší řekou Madeiry. Podle ní je pojmenovaná i menší farnost, nacházející se blízko městečka Porto Moniz. A právě v této farnosti naleznete tuto zajímavou pláž. Ještě doplním informaci, že pouhých 16 kilometrů autem je vzdálený úžasný les Fanal.

Doprava na tuto úžasnou pláž je jednoduchá. Do navigace si zadáte Ribeira da Janela. Parkoviště naleznete hned u silnice a tak nelze přehlédnout. Podle map.cz se dokonce nachází u parkoviště i zdroje pitné vody a veřejné záchody. Samotná pláž je vzdálená od parkoviště jen pár desítek metrů, přičemž se můžete vydat rovnou na pláž a nebo navštívit vyhlídkovou plošinu, z které je hezký výhled a dokonce projdete i menší skalní soutěskou. Akorát na samotné focení doporučuji sejít až na pláž a to dokonce co nejblíže k vodní hladině. A čím je vlastně toto místo tak úžasné a proč sem jezdí tolik fotografů?

Divoké vlny oceánu se tříští o zaoblené kameny a pokrývají je nánosem řas, díky nimž kameny získávají zářivě zelenou barvu. Tomu všemu dominují černé skalní masivy sopečného původu, kde každý z nichž má jiný tvar a ty prostřední se tyčí vysoko nad modrou hladinou.

Rozhodně doporučuji vyrazit na východ slunce. Když budete mít štěstí na hezké počasí, tak zažijete pěknou oblohu a hlavně uvidíte kotouč slunce, který vychází po pravé straně v dáli za skalními masivy. My jsme sem zavítali dohromady dvakrát.

První východ slunce

Na toto místo jsem se velmi těšil. Patřilo k těm, které jsem chtěl jednoznačně navštívit a ideálně si přivést hezkou fotku. Marek sám plánoval fotit východ slunce, což mě potěšilo a naplánoval dokonce focení hned na náš třetí den expedice. Jelikož náš druhý den expedice moc dobře nedopadl. První focení východu slunce na Ponta de São Lourenço nevyšlo podle našich představ a to kvůli zatažené obloze a poté se přihnal ten silný vítr. Večerní focení západu taky nedopadlo, protože tam kde měla být mlha nebyla, a tak se focení proměnilo na nahánění mlhy, které jsme bohužel nevyhráli. Těšil jsem se tedy na dnešní focení východu slunce na této úžasné pláži, že si přivezu hezkou fotku a spravím si chuť po neúspěšném včerejšku. Avšak realita byla zprvu úplně jiná.

Po zaparkování auta jsme sbalili výbavu a vydali se rovnou na pláž. Dorazili jsme ještě za šera. Do východu slunce bylo dost času. Bohužel jakmile jsem pohlédl na oblohu, tak mi hned došlo, že opět nám počasí nepřeje. Jsou dvě situace, které můžete zažít při oblačnosti. Buď je obloha jednolitá a nudně šedivá a nebo může být plná těžkých mraků, které ale mají strukturu. V takovém případě nafotíte bohužel fotku bez světla, ale zase nebude fádní obloha a může naopak dodat fotce zajímavou atmosféru. Takovou oblohu jsme zažili hned při prvním focení na Lofotech. A právě taková obloha byla i dnešní ráno. Zklamaný jsem kráčel po velkých zaoblených kamenech blíž k vodní hladině a hledal jsem v tom šeru zelenou barvu, kterou jsem viděl na hodně fotkách. Ale nikde nic. Až teprve hodně blízko k oceánu jsem našel pár kamenů pokryté nánosem řas, ale bylo toho hodně málo. Našel jsem si místo na focení a rozbalil stativ. Nejdříve jsem zkusil fotit na objektiv 16-80 s tím, že bych případně udělal panorama. Jenže kompletně zatažená obloha a k tomu tmavé kameny bez oné zelené mě od dalšího focení odradilo.

Toto pro mě bylo veliké zklamání, hlavně po neúspěšném předchozím dnu.

Markovi se podmínky líbily. Ideální focení na delší čas, případně na černobílou fotku. Já mám ale rád barevné fotky a tak jsem dále ani moc nefotil.

Čas plynul a slunce vyšlo, aniž by aspoň na chvilku vykouklo a celou scenérii trochu prosvítilo. Aspoň bylo vidět pod nohy. Popadnul jsem stativ a začal jsem hledat zajímavou kompozici, kde by vynikly úžasné skalní masivy a bylo v popředí aspoň pár zelených kamenů. Objektiv 16-80 zde nebyl ideální a tak jsem vyndal z batohu druhé tělo s objektivem Tamron 10-24g2. Po chvilce jsem našel zajímavé místo na focení.

Zprvu se mi kompozice líbila. Skalní masivy byly odděleny oceánem a navíc jsem měl v popředí i zelené kameny. Jen obloze chyběla nějaká barva, ale i tak jsem byl rád, protože fotka má hezkou atmosféru.

A pak se na mé posmutnělejší tváři objevil úsměv. Jak slunce vystoupalo trochu výše, tak dokázalo aspoň trochu oživit oblohu. Jakoby mě ten nahoře snad vyslyšel a dopřál mi. Šedivá obloha byla pryč a každou další chvíli se nebe barvilo více a více. Hned jsem začal vesele plnit paměťovou kartu, akorát při prohlížení fotek na displeji zrcadlovky jsem si všiml, že tato kompozice má jednu chybu. Celá fotka na mě působila jakoby 2d dojmem. Chyběla jí prostorovost. Bylo tedy jasné, že musím změnit místo focení. A nebyl jsem jediný. I Marek s Vojtou průběžně procházeli celou pláž a hledali ideální místo na focení. Pohyb po kamenech nebyl vůbec pohodlný. Nemusím asi psát, jak kluzké kameny jsou, hlavně když stoupnete na ty pro mě vysněné zelené. Chudák Marek za to ráno asi dvakrát upadl. Měl ale rychlejší tempo a tak místo ke kterému jsem měl namířeno, dorazil jako první a pořádně ho obhlédl. Hned na mě volal, ať přijdu k němu, že našel ideální kompozici. Za krátkou chvíli jsem stál u něj a znovu se na mé tváři objevil radostný výraz. Nejenže zde bylo popředí bohaté na zelené kameny, ale fotka získala na prostorovosti díky úhlu focení směrem k skalním masivům a jako třešnička na dortu byly paprsky slunce dopadající směrem k Madeiře, které do fotky krásně zapadají.

A tak jsem nafotil mou oblíbenou fotku z Madeiry.

Z této fotky mam velikou radost

Když nám bylo jasné, že lepší fotku nepořídíme, tak jsme pláž opustili a jeli na snídani do Porta Moniz. Po skvělé snídani jsme se pak vydali na jedno z nejzajímavějších míst na Madeiře a to les Fanal. Ten je vzdálený autem jen 16 minut a tak je ideální naplánovat focení jako my. Východ slunce na pláži Ribeira da Janela, posilnit se snídaní v Porto Moniz a poté přejet na magické místo tohoto ostrova - Fanal.

Druhý východ slunce

Já byl s fotkou spokojený a vyloženě jsem neměl potřebu se navracet. Marek ale chtěl zkusit ještě jeden východ slunce, zda se nám zadaří chytit oblohu s kotoučem slunce. A opravdu na druhý pokus se už povedlo.

Akorát jsem chtěl mít fotku s trochu jinou kompozicí, jenže lepší jak předchozí ráno jsem nenašel. Ani mi dokonce nesedla jasná obloha a paradoxně jsem nakonec šťastný za ten první východ slunce. Navíc šesté ráno na Madeiře a předchozí noc jsme měli výšlap na Pico Ruivo a vrátili jsme se pozdě v noci, takže možná u mě zapůsobila únava z nevyspání. Zkrátka jsem toto ráno fotky pořídil, ale stejně se nemohu zbavit pocitu, že to prostě není ono. Ale třeba se pletu a zrovna se vám mohou líbit více jak ta předchozí. :-)

svítání

krátce po východu slunce

Koupá ní na Madeiře

Pokud se setkáte s tvrzením, že na Madeiře se nedá koupat, tak nemusíte mít strach. Na Madeiře jsou místa, kde se můžete vykoupat, ale je potřeba zmínit, že Madeira není destinací, kam by se prioritně cestovalo za koupáním. Oceán totiž není zrovna nejteplejší a ani zde nenaleznete sousty písečných pláží ale přesto se najdou místa, kde se rádi vykoupete a třeba se schladíte v chladnějším oceánu po nějaké delší túře.

Za týden jsme nestihli všechny místa, kde se máte možnost vykoupat, takže určitě doporučuji ještě strýčka googla, ale rád se podělím o své zkušenosti.

Porto Moniz

Porto Moniz je vzdálený od Ribeira da Janela pouhých 10 minut autem a rozhodně stojí za návštěvu. Můžete se tu občerstvit, ale hlavně se tu můžete vykoupat. Máte dokonce dvě možnosti. První možnost, kterou jsme nevyužili jsou přírodní bazény u hotelu, ale vstup je prý zpoplatněný. A druhá možnost jsou krásná jezírka mezi útesy, která jsou propojena chodníkem a i kdybyste se nakonec nechtěli vykoupat, tak rozhodně stojí za návštěvu. Voda je průzračná a přímo z oceánu, který jí sem naplaví díky velikým vlnám. Jen pozor, zde není odstupňovaná hloubka. Vstup je zdarma, což je milé překvapení.

jezírka z dronu

Machico

Pokud se bojíte hloubky a máte rádi čisté písečné pláže, tak město Machico jednoznačně nesmí chybět na vašem seznamu výletu po Madeiře. Machico je od Funchalu vzdálené jen 30 minuty cesty autem a navíc za městem se nachází nejvýchodnější část ostrova Madeiry - Ponta de São Lourenço přičemž začátek pěší trasy po útesech v podobě parkoviště je vzdálený pouhých 17 minut jízdy autem.

Machico nabízí krásnou písečnou pláž umělého původu, kde je hloubka odstupňovaná a tak se zde mohou vykoupat i lidé, kteří se bojí hloubky. Jelikož je tato pláž z větší části chráněna vlnolamem, tak třeba ani děti nemusí mít strach se zde vykoupat. Naleznete zde i sprchy a převlíkárny. Dalším plusem je bezplatný vstup. V dubnu byla dokonce z větší části i pláž volná a tak nebylo o místa jak na pláži tak i ve vodě nouze. Jelikož je pláž přímo ve městě, tak si zde můžete dojít i na oběd a nebo se třeba občerstvit točenou zmrzlinou.

Průzračná voda, čistá písečná pláž včetně převlíkáren a venkovních sprch. Co více si přát.

jeden z vlnolamu

pohled na pláž z výšky

Ponta de São Lourenço

V nejvýchodnější časti Madeiry jsou hned dvě možnosti, kde se můžete vykoupat. První je São Lourenço Beach akorát tato pláž je kamenitá a tak to není úplně ideální místo. Já tuto pláž pouze zahlédl z výšky při naší túře. Marek měl v plánu nás totiž vzít na vzdálenější místo, které je právě tou druhou variantou. V článku Ponta de São Lourenço mám celou cestu rozepsanou včetně fotek a tak pokud jste tento článek přehlédli, tak určitě doporučuji, navštívit.

Zpátky ale ke koupaní. stezka po vyprahlých útesech vás dovede až k rozcestí, kde v dáli můžete vidět jedinou stavbu a taky jediné stromy v této části Madeiry a to palmy. Pokud se chcete osvěžit po túře pod spalujícím sluncem, tak jednoznačně doporučuji se vydat doprava. Cesta vás dovede opět k rozcestí, kde my jsme se vydali dolů po schodech. Dole nečekejte žádnou pláž. Zde je totiž nástupní stanice pro delfíní safari, ale to vám nijak nebrání se zde vykoupat. Buď můžete do průzračného oceánu rovnou skočit a nebo využít železný schůdky. Zde je ale hloubka větší a tak je potřeba se nebát. Pokud se ale odhodláte, tak budete mít hezký zážitek v podobě plavání v oceánu, přičemž budou kolem vás útesy.

Jak můžete vidět, tak i na Madeiře se dá dobře vykoupat, a možností je dokonce vícero.

V dalším článku se podíváme opět na turistiku a povíme si něco o levádach.