Ponta de São Lourenço
Ani tentokrát jsme nemohli vynechat nejvýchodnější část Madeiry a to konkrétně Ponta de São Lourenço. Tato oblast Madeiry je naprosto odlišná od zbytku ostrova a jednoznačně stojí za návštěvu. Podrobněji se jí věnuji ve svém blogu Madeira ostrov věčného jara a to ve stejnojmenné kapitole Ponta de São Lourenço. Doporučuji si přečíst, jelikož tam mám rozepsané tipy na focení ale i samotnou turistiku včetně ukázkových fotek.
Bohužel při naší poslední expedici se nám v této oblasti moc nedařilo.
Náš první východ slunce jsme se rozhodli nafotit v místě Miraduro do Abismo. Už při cestě na parkoviště jsme si všimli, že moc hvězdy vidět nejsou a to není nikdy dobré znamení. V minulé expedici jsme našli dobrou cestu na vrchol a hlavně jsme stoupali jako první a v dáli za námi jen jedna čelovka. Východ slunce jsme tam měli luxusní. Letos jsme bohužel netrefili cestu a tak jsme nakonec si razili cestu místy pomalu po čtyřech. aby toho nebylo málo, tak jsme viděli v dáli před námi rozsvětlené čelovky a když jsme se otočili, tak za námi dole byl nespočet dalších zájemců nafotit východ slunce. V tuto chvíli se z toho stal závod. Pokud možno dohonit ty před námi, ale hlavně nenechat se dohnat těmi za námi. Já celý tento závod vzdal. Jak jsme totiž postupně stoupali a nám se otevíral větší pohled do krajiny, bylo nám jasné, že z východu slunce nic nebude. Vědom si tohoto faktu a zároveň nafoceno již z minula, jsem to pojal jako ranní výšlap a zvolil jsem pohodovější tempo. Když jsem dorazil na vrchol, tak se tam už mačkali fotografové, vedle sebe seřazení a všichni objektivy nasměrované k východu slunce.
Překvapení v podobě zázraku se nekonalo a opravdu z východu nic nebylo. Podmínky nezajímavé, ale přesto ti fotografové se tam mačkali dál. Já jsem se rozhodl aspoň kolem sebe rozhlédnout a snažit se najít nějaký motiv na focení, když už jsem absolvoval tu ranní rozcvičku. Stačila krátká chvíle a hned jsem našel zajímavý a neokoukaný motiv na focení. Hluboko pod námi byla skalní brána a k tomu modrý oceán. Ten pohled se mi líbil a hned jsem měl motiv na focení.
Skalní brána pod útesy
Vím, že to není fotka kvůli které se sem vydáte, ale jak jsem psal výše. Fotku luxusního východu slunce již mám z první návštěvy a při podmínkách, které panovaly toto ráno, bych si jinak nepřinesl nic.
Východ slunce z dronu
Východ slunce z dronu Ponta de São Lourenço
Když se slunce vyhouplo nad oblačnost nad horizontem, tak nedokázalo prosvítit slabší vrstvu další oblačnosti připomínající mléčný opar a tak jen jemně svítilo do krajiny. V tuto chvíli jsem se rozhodl i pro zrcadlovku s objektivem Nikkor 16-80 a vyfotit co nejvíce přiblížené útesy. Líbil se mi totiž ten přechod světla a stínu a hlavně samotné vrstvení, které fotce dodává na prostorovosti.
Útesy Ponta de São Lourenço ve hře světla a stínů
Takže toto ráno vznikly dvě nové fotky do alba Madeiry a i když mám osobně nejraději východ slunce z první návštěvy Madeiry, tak i z těchto fotek mám radost.
Západ slunce z Miradouro da Ponta do Rosto
Na toto focení jednoznačně doporučuji širokoúhlý objektiv. Bohužel ani dneska jsme nechytli úplně ideální fotografické podmínky. Sice jsme viděli kotouč slunce, ale bohužel nebyla vůbec žádná oblačnost a úplně vymetená obloha moc fotogenická není.
Západ slucne z Miradouro da Ponta do Rosto
Nikon d 5600 a Tamron 10-24 Di ii VC
Jak slunce zapadalo, napadlo mě ještě zkusit nafotit fotku ze stejného místa a přesto jinou. Vzal jsme si do ruky druhé tělo a fotil na ohnisko 80. Opět se mi zde líbil přechod stínu ke světlejším plochám a i samotné vrstvení útesů. Ta černozlatá atmosféra se mi velmi líbí.
Madeira po západu slunce
Nedalo nám to, a nakonec jsme se vrátili do této oblasti ještě jednou na východ slunce. Každodenní vstávání si už ale vybíralo svou daň v podobě únavy a navíc opět i toto ráno byla oblačnost a tak to rozhodně na focení nebylo. Rozhodl jsem se tedy po prvé za celou dobu jen kochat a vůbec nevzít foťák do ruku. A zrovna jako naschvál se mraky na krátkou chvíli protrhaly a my byli svědky parádní podívané. Ale bohužel to už nafocené nemám a tak tímto nezdarem celou kapitolu zakončím.
Bohužel letos nám to zde moc neklaplo, ale minule jsme zažili pokaždé boží podmínky a tak nafoceno již mám a jsem naprosto spokojený. Pokud se někdy na Madeiru vrátím, tak Ponta de São Lourenço určitě opět navštívím.